Archive

You are currently browsing the Lightservis blog archives for Květen, 2016.

Pro

16

Výstavba nových objektů v prolukách a denní osvětlení

By admin

Úvod

Dostatečný přístup k dennímu osvětlení patří k základním fyziologickým potřebám člověka (je například nejdůležitějším synchronizátorem biorytmů) a je odpovídajícím způsobem zakotven i v legislativě. Posouzení denního osvětlení by mělo být standardní součástí dokumentace pro stavební povolení všech relevantních objektů. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na zvláštnostmi posouzení denního osvětlení ve specifických případech výstavby nových objektů na dočasně nezastavěných parcelách nacházejících se ve stávající zástavbě, tedy v prolukách.

Posouzení vnějších vztahů

Příklad výpočetního modelu zastavěného území

Příklad výpočetního modelu zastavěného území

Zásadním rozdílem mezi výstavbou v proluce a „na zelené louce“ z hlediska denního osvětlení je problém zpětného vlivu nově navrhovaného objektu na stávající okolní zástavbu. Výstavba může (ale nemusí) zvětšit úhel zastínění okolních objektů. Posouzení dopadu výstavby na denní osvětlení sousedních objektů by mělo být posouzeno již ve stupni dokumentace pro územní rozhodnutí, kdy se rozhoduje o vhodnosti navrhovaného objektu (celková výška, půdorysné rozměry atd.) pro dané území. Dostatečně přesný výpočet může vyžadovat v některých případech komplikovaný výpočtový model s řadou vzájemně se ovlivňujících objektů (obr.1) a tedy často i náklady na jejich zaměření. Konkrétně výstavbu v prolukách řeší [1], resp. [2] ve článku 4.7.4. Důležitým aspektem usnadňujícím zástavbu je v tomto článku zakotvený postulát, že za vyhovující se považuje stav stínění, který by byl při souvislé zástavbě definované územním rozhodnutím nebo regulačním plánem (ve [2] změna proti původnímu znění z roku 1999). Nesrovnává se tedy se stávajícím stavem, kdy zpravidla každá výstavba znamená určité zhoršení. Určitý problém může vzniknout v definování „stavu při souvislé zástavbě“ např. v případě rozsáhlejších demolic kdy nový objekt
nenavazuje na nějakou stávající budovu definující výšku této souvislé zástavby a absenci výškové regulace.

Příklad zaměřeni stínícího objektu

Příklad zaměřeni stínícího objektu

Na tento případ pamatuje norma nově zavedením nejnižších hodnot činitele denní osvětlenosti Dw roviny zasklení okna a ekvivalentních úhlů stínění. Na obrázcích 3 – 6 je dokumentován případ kdy proluka vznikla průrazem nové
ulice ve stávající řadové zástavbě a k jejímu zastavění dochází po několika desítkách let.
Samostatný problém představovala dosud nutnost zajistit dokumentaci stávajících okolních objektů ovlivněných výstavbou pro jejich regulérní posouzení a také nedostatečně dimenzované osvětlovací otvory v těchto objektech (které mohly vést k omezení možností další výstavby). Změnu v možnosti posuzování sporných případů přineslo opět nové kritérium přístupu denního světla k průčelí objektu vyjádřeného činitelem denního osvětlení Dw.

Současný stav proluky

Současný stav proluky

Stejná oblast před vznikem proluky

Stejná oblast před vznikem proluky

Zákres nového objektu umístěného v proluce do situační mapy

Zákres nového objektu umístěného v proluce do situační mapy

Výpočet osvětlení vlastního objektu

Nejpozději ve stupni dokumentace pro stavební povolení je nutné provést posouzení denního osvětlení vlastního nově projektovaného objektu. Výpočet přitom musí samozřejmě zahrnovat vliv okolních stávajících staveb představujících překážku pro denní osvětlení ale rovněž i vliv možných budoucích změn v daném území (výstavba podle územního rozhodnutí, regulačního plánu nebo územního plánu, [2] čl. 4.7.3).

Stejná oblast – cílový stav podle územního plánu

Stejná oblast – cílový stav podle územního plánu

Tím by měla být zajištěna dostatečná rezerva v hodnotách denního osvětlení umožňující další rozvoj území bez negativního dopadu na zdraví uživatelů navrhovaného objektu a rovněž zamezeno případným budoucím sporům. V případě, že žádné regulace pro dané území nejsou známy, doporučuje se opět v souladu s [2] provést výpočet pro ekvivalentní úhel zastínění uvedený v příloze [2], (odstupňovaný podle typu objektu a jeho umístění).

Tabulka limitních hodnot Dw a odpovídajících úhlů zastínění podle ČSN 73 0580-1 (2007)

Tabulka limitních hodnot Dw a odpovídajících úhlů zastínění podle ČSN 73 0580-1 (2007)

Technické prostředky a relevantní vstupní údaje pro výpočet

Pro výpočet denního osvětlení je možno použít různé výpočetní programy, používající různé metody výpočtu. Je potřeba brát v úvahu okrajové podmínky při používání např. empirických metod výpočtu, protože v opačném případě může výsledek zahrnovat značnou chybu (zvláště v případě místností s malým podílem přímé oblohové složky denního osvětlení). Ze stejných důvodů je nezbytné používat ve výpočtu zahrnujícím řadu odhadovaných vstupních parametrů adekvátní nebo „standardní“ hodnoty, protože tyto činitele mají zásadní vliv na výsledek (činitele odrazu různých ploch, činitele konstrukce osvětlovacích otvorů, činitele prostupu světla, činitel údržby atd.).

Vypočtené hodnoty č.d.o. exportované v podobě izofot do půdorysu

Vypočtené hodnoty č.d.o. exportované v podobě izofot do půdorysu

Literatura a odkazy

[1] ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky (1999)
[2] ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky (2007)
[3] Rybár, P., Šesták, F., Juklová, M., Hraška, J., Vaverka, J. Denní osvětlení a oslunění budov, ERA 2002,